Pohádka o nemoudrém zubu moudrosti

5. 02. 2019 13:36:56
Pohádka o nemoudrém zubu moudrosti Žil byl jednou jeden velmi moudrý, milý a laskavý král, který měl rád své poddané. Věděl o nich vše a oni o něm taky, i když i král Jeroným byl jen člověk a každý člověk i ten sebelepší má svá ma

Žil byl jednou jeden velmi moudrý, milý a laskavý král, který měl rád své poddané. Věděl o nich vše a oni o něm taky, i když i král Jeroným byl jen člověk a každý člověk i ten sebelepší má svá malá tajemství.

Když byl Jeroným ještě v kolébce, přišli za ním dvě sudičky.

"Budeš krásný, moudrý, tvůj lid tě bude milovat a ctít," řekla první. "Díky tomu bude tvé Království v celém kraji nejbohatší."

Když první sudička dokončila sudbu, odstoupila od kolébky, přistoupila druhá: "Až udeří pětatřicátý rok tvého života, rozbolí tě zub. Tvůj zub však nebude jen tak obyčejný, protože v něm bude skryta všechna tvá moudrost..." Jenže v tom sudičku něco vyrušilo, takže víc už neřekla, poplašeně odstoupila od kolébky a sudičky zmizely.

Léta běžela, vše bylo, jak první sudička řekla. Království kvetlo, Jeroným prospíval a poddaní měli celou královskou raději a raději. Rodiče však byli čím dál smutnější.

"Co se děje?" ptal se jich Jeroným. Nakonec synovi pověděli, co se v den jeho narození stalo.

Když se Jeroným vzpamatoval z počátečního šoku, usmál se, konejšivě královské rodiče pohladil a řekl: "No tak si ten zub nechám, dokud to půjde." Pak bezstarostně vyběhl z místnosti.

Další léta plynula a z chlapce se stal muž a král.

V den svých pětatřicátých narozenin kousl do pečiva měkkého jako obláček. I přesto ho ale rozbolel zub. První večer se to ještě dalo vydržet, ale každým ránem se stav zhoršoval. Tvář měl nateklou a začal slábnout. Za týden už byla bolest taková, že Jeroným přestal úplně jíst.

Služebnictvo nedělalo nic jiného než, že sbíralo bylinky, zvalo různé mastičkáře, bylinkáře, šarlatány, doktory, dokonce i čaroděje z blízkého i dalekého okolí. Nic ovšem nepomáhalo.

Všichni doporučovali zub vytrhnout. To ovšem Jeroným razantním kýváním hlavy odmítal. Služebnictvo to sice nechápalo, ale i tak králův postoj respektovalo.

Rok se s rokem sešel a Jeroným byl vyhublý až na kost a na pokraji smrti.

Jednou v noci k jeho posteli přišla shrbená osoba v kápi. Naklonila se nad něj tak blízko, že na svém vrásčitém krku cítila jeho slabý, ale teplý dech. Pak sáhla do záhybů pláště a z kapsy vytáhla malý hnědý pytlík. Položila ho na peřinu a připsala vzkaz pro služebnictvo: "Z koření udělejte svému králi odvar. To koření je velmi vzácné. Je ho proto málo, ale dost na to, aby vystačilo a král si našel nevěstu. Láska je totiž lék na vše. Až ho vyvolená políbí, uleví se jemu i jeho zubu."

Tajemná osoba dopsala a zmizela.

Druhý den služebnictvo našlo pytlík s bylinkami i vzkaz. Kuchaři honem uvařili odvar. Podali ho králi, který byl za pár hodin zdravý jako dřív. Pak mu dali přečíst zprávu.

Jeroným si okamžitě sbalil pár nejnutnějších věcí včetně pytlíku s bylinkami. Pak naskočil na neosedlaného koně a vyrazil na cestu. Po měsíci byl zpátky a vezl si domů vyvolenou Valentýnu. Do půl roku byla svatba a po bolesti zubu ani památky.

Poučení: Od té doby se obecně ví, že láska dokáže zázraky.

Autor: Martin Tomášek | úterý 5.2.2019 13:36 | karma článku: 4.92 | přečteno: 138x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Olomouc

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 356

Projekt XY Tehdy ještě Martina Vránová, poznala Pavla Domašovského, při studiu Obchodní Akademie, ale poněvadž nemohla ze školy dojíždět domů a musela si platit internát, přivydělávala si, jako servírka v jednom bistru, nedaleko policejní akademie, kam se Pavel chodil pravidelně stravovat. Ona byla, tmavovlasá hnědooká plnoštíhlá s masivními rty. Na sobě měla, černobílý stejnokroj servírky a na nohou, černé lodičky. Bistro u Turka stálo, nedaleko policejní akademie, tudíž tam chodilo hodně budoucích policistů. Martina měla jednu neřest, sice slabost pro uniformy, proto se snažila ulovit každého nováčka, který vstoupil do dveří tohohle bistra, ovšem bez zjevné šance na úspěch. Martina si tolik přála najít chlapa, že po několika neúspěšných pokusech, začínala, pomalu ztrácet naději, na partnerský život. Když vtom, to přišlo. Do bistra, totiž vstoupil muž, atletické postavy z jeho ostře řezané tváře na ní koukaly, pronikavě zelené oči a jeho už, tak dost mužnou postavu ještě umocňovala jeho policejní uniforma. Muž vešel dovnitř jako by nic, sedl si ke stolu a čekal.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...